Doprava
je klíč.

Jméno Filipenský nebude Žďárákům cizí. Rodina Filipenských je historicky spjata se Žďárem nad Sázavou svým životem i podnikáním. Pamětníci z meziválečných dob si jistě spojí toto podnikavé jméno s první benzinovou pumpou Fanto na náměstí, prodejem motocyklů nebo holičstvím v lokaci bývalých masných krámků, či domem na náměstí - aktuálně ČSOB banky, který byl rodině vyvlastněn komunisty. Pro novější generace bude jméno Filipenský spíše spojeno se strýcem Víta Filipenského MUDr. Bohumilem Filipenským, který byl dlouhou dobu primářem interny v Nemocnici Nové Město na Moravě, případně s jeho otcem RNDr. Janem Filipenským, CsC, který pracoval v diplomacii 20 let a vystřídal mise v Bonu (Německo), Záhřebu (Chorvatsko) a jako velvyslanec ČR i v Congo Kishasa nejnestabilnější zemi Afriky a nejnáročnější diplomatické destinaci na světě (původní Zaire).

Vít Filipenský (49 let) je rodilý Žďárák, člen Žďárské ODS od r. 2007, aktuálně místopředseda MS ODS Žďár nad Sázavou. Svojí odborností z oblasti komplexního řízení celého životního cyklu Evropských dotací a účastí ve sportovní komisi města Žďár nad Sázavou přispěl k systematizaci dotačních schémat podpory sportu a systému sportoviště zdarma pro děti. Dále se střídavě podílel na dohledu nad řízením města svoji účastí v Komisi pro regionální a mezinárodní spolupráci, finančním výboru města a kontrolním výboru města Žďár nad Sázavou, jehož členem je i v současnosti.

V minulosti působil Vít Filipenský také v kontrolním výboru Kraje Vysočina, kde zabránil omezování pravomocí a iniciativní role kontrolního výboru kraje, kterou se snažilo tehdejší vedení kraje (soc + ksčm) omezit na předem schválená témata programu kontrolního výboru zastupitelstvem (… tedy vládní většinou = „budete nás kontrolovat jen tam, kdy my sami rozhodneme!“). Již zastupitelstvem kraje schválený jednací řád kontrolního výboru kraje v tomto duchu byl pokynem shora anulován (… spolupráce s legislativci Senátu parlamentu ČR a jeho předsedou RNDr. Milošem Vystrčilem).

V roce 2012 byl Vít Filipenský také členem Kontrolní a revizní komise centrální ODS, která měla na starost dohled nad veškerou činností ODS, tedy ekonomickou i správní činností. V té době na tom nebyla ODS nejlépe a hrozil její zánik, zejména záměrnou finanční likvidací – tomu se ve spolupráci s ostatními členy KRK a vedení ODS podařilo zabránit.

Vít Filipenský je profesionálem na poli projektového řízení a disponuje manažerskou praxí a ekonomickou erudicí nabytou 20 lety podnikáním a řízením společnosti EUROGRANT Consulting s. r. o., jejíž hlavní náplní byly služby spojené s komplexním řízení dotačního cyklu Evropských dotací v ČR a stovky úspěšně realizovaných projektů napříč republikou.

V současnosti se Vít Filipenský více zaměřuje na připravované projekty spojené s informačními technologiemi a využití potenciálu exponenciálního růstu tohoto segmentu. Jedním z připravovaných projektů je agregační projekt znalostní báze a best practices onemocnění psoriáza/lupenka/psoriatická artritida, jež zásadním způsobem ovlivňuje jeho život progradujícím způsobem už od mládí. Stávající lékařská věda problém psoriázy řeší pouze symptomaticky a to zejména plošným nebo cíleným utlumování imunity člověka. Proto jsou cíle projektu zaměřeny na získání znalostní báze z celého světa, analýzu toho co pozitivně onemocnění ovlivňuje a výzkum reálných kořenů a příčin, proč psoriáza vlastně vzniká.

Jednou z hlavních priorit v životě Víta Filipenského jsou děti a rodina. Vychoval a podporuje dvě studující děti.

Velkou inspirací v přístupu k životu i podnikání je pro Víta Filipenského Josef Chromý (Austrálie – Tasmanie) - čestný občan Žďáru nad Sázavou, kterého pravidelně podporoval a doprovázel při jeho návratech do rodné země a města.

Sport je pro Víta Filipenského nedílnou součástí života. V mládí se věnoval závodnímu plavání a je také certifikovaným plaveckým cvičitelem. Od střední školy dosud se věnuje zejména společenským tancům, ale i dalším rozličným tanečním stylům. V r 1998 inicioval ve spolupráci s TS Smyk start sportovního závodního společenského tance ve Žďáře nad Sázavou.

Mezi další jeho oblíbené činnosti patří IT/kyberbezpečnost/AI/Linux, Volvo veterán, tanec, hudba, zpěv (pěvecký sbor Svatopluk), příroda, cestování, horská turistika, feraty, cyklo, běžky, sjezdové lyžování, volejbal, ping-pong, houbaření, kritické myšlení.

Vít chce směřovat ke světlejším zítřkům zejména vzdělaností, transparentností, malým efektivním státem a posilováním občanské společnosti společně s odpovědností jednotlivce za celek. Stačí dělat pořádně to co umíš a nekrást, pak bude dobře tobě i ostatním.

Je pracovitý a samostatný člověk se zdravým selským rozumem, který se nebojí mít vlastní názor a stát si za ním, i když to není vždy pohodlné. Důležitá je pro něj svoboda, férovost a rodina. K životu přistupuje prakticky, hledá řešení místo výmluv a věří, že člověk má mít možnost rozhodovat o svém životě sám. Do veřejného života přináší přímost, životní zkušenost a ochotu dívat se na věci bez zbytečných předsudků.

Jak se Vít Filipenský zapojoval do veřejného života a práci ve prospěch města Žďár nad Sázavou v minulosti, chce stejným způsobem navázat a pokračovat v dohledu nad hospodařením města i smysluplností investic, dohlížet nad nedotknutelností občanských svobod, soukromí a vlastnictví.

Témata, která jsou pro něj kruciální z obecného hlediska jsou:

• Automatizovaný technologický dohled nad člověkem

Historie ukazuje, že technologie mohou být využívány jak k pozitivním účelům, tak i ke kontrole a omezování svobody. S rostoucím množstvím digitálních nástrojů je důležité pečlivě sledovat, jakým způsobem jsou používány a jaké mají dopady na soukromí jednotlivců. Měli bychom usilovat o to, aby technologie sloužily občanům, nikoli aby vytvářely prostředí nepřiměřeného dohledu. Je proto namístě vést otevřenou diskusi o hranicích mezi bezpečností, efektivním výkonem veřejné správy a ochranou základních práv a svobod.

• Nedotknutelnost listovního tajemství, oslabování šifrování a vytváření zadních přístupů

Ochrana soukromé komunikace patří mezi základní pilíře demokratické společnosti. Jakékoli legislativní návrhy, které by vedly k oslabování šifrování nebo vytváření zvláštních přístupů do komunikačních systémů, je vhodné posuzovat s maximální opatrností. Taková opatření mohou sice sledovat legitimní bezpečnostní cíle, zároveň však mohou vytvářet rizika pro soukromí občanů i bezpečnost digitální infrastruktury.

• Plošné sledování a profilování obyvatelstva

Využívání kamerových systémů a pokročilé analýzy dat by mělo být vždy přiměřené, transparentní a jasně odůvodněné. Pokud jsou podobné technologie rozšiřovány, je vhodné otevřeně komunikovat jejich účel, očekávané přínosy i způsob nakládání se získanými daty. Občané by měli mít možnost porozumět tomu, jak tato opatření přispívají k bezpečnosti a zda jejich rozsah odpovídá skutečným potřebám.

• Technologie z nedemokratických nebo bezpečnostně rizikových zemí v kritické infrastruktuře

Při budování a správě infrastruktury je důležité zohledňovat nejen ekonomická a technologická hlediska, ale také bezpečnostní rizika a strategickou závislost na zahraničních dodavatelích. U klíčových systémů by měla být věnována zvýšená pozornost důvěryhodnosti dodavatelů, transparentnosti technologií a ochraně citlivých dat.

Sám k tomu dodává: “Za velký bonus považuji to, že vám do letošních komunálních voleb nabízíme kandidátku 27 osobností, které se znají, váží si jeden druhého, dokáží spolu komunikovat a několik měsíců všichni probíráme, diskutujeme a formulujeme to, co považujeme za nejpodstatnější pro naše město. Předkládáme nové impulzy a pestré náměty pro všechny věkové kategorie i profese, protože takové je složení naší kandidátky.”

“Já se jmenuji Jaroslav Ptáček, považuji se za aktivního Žďáráka v důchodu, potkávám se s vámi v divadle, v kině, na rozmanitém sportu, na výstavách, koncertech, v knihovně, rád hraji na harmoniku a cestuji, 11 let jsem byl zástupcem ředitelky na Střední soukromé škole ekonomiky a cestovního ruchu a 21 let ředitelem ZŠ Švermova 4. Oddal jsem na radnici stovky párů, slavnostně vyřazoval maturanty, přivítal nové občánky, uváděl vernisáže, průvodcoval a další.”

Z toho vyplývají i preferované oblasti zájmu v komunální politice. Podpora a co nejkvalifikovanější servis příspěvkovým organizacím města, které se pro nás starají o oblast školství, sociální, kulturní i sportovní.

“Budu chtít udržet a aktivně rozvíjet a naplňovat družební vztahy s partnerskými městy. A především mít stále na mysli toleranci, vzájemné naslouchání si a pozitivní náhled na svět. Jinak to asi podle mne nejde, protože jinak by to bylo moc a moc špatně. Nemyslíte?”

Jan Havel žije ve Žďáře nad Sázavou, kde s manželkou vychovává dvě dcery. Původním vzděláním i profesí je automobilový inženýr, dnes už ale 12 let učí na místním gymnáziu. Léta praxe ve vývoji i práce se studenty ho naučily trpělivosti a přivedly k přesvědčení, že kvalitní vzdělávání je tím nejdůležitějším základem pro budoucnost města.

Ve veřejném životě se zaměřuje především na školství a kulturu. Věří, že vzdělání, umění a pestrý komunitní život tvoří město, kde lidé chtějí žít. Zároveň si ale jako matematik dobře uvědomuje, že každá investice něco stojí. Zasazuje se proto o rozvoj založený na zdravém rozumu, pečlivém zvažování priorit a odpovědném hospodaření.

Jeho velkou vášní je hudba. Hraje na kytaru v kapele a aktivně pomáhá místním začínajícím muzikantům s organizací jejich prvních koncertů. Je totiž přesvědčen, že společné kulturní zážitky vytvářejí mezi lidmi pevné vazby.

Baterky dobíjí sportem. „Není lepší psychoterapie, než si jít zaběhat na Plíčky,“ říká. Miluje horskou turistiku a ferraty, ale dává za pravdu klasikovi: „Alpy tě ohromí, Karle, ale Vysočina, ta tě dojme.“ Okolní příroda je podle něj největší devizou Žďáru, o kterou je nezbytné pečovat.

I když je původem „naplavenina“ z Litomyšle, vidí ve Žďáře báječné místo s obrovským potenciálem. Věří, že se může stát jedním z nejlepších měst pro život napříč republikou. To se však nestane samo a každý, komu záleží na místě, kde žije, by měl být ochoten převzít svůj díl odpovědnosti a přispět k jeho rozvoji.

Do práce pro Žďár nad Sázavou chce přinést energii, odpovědnost, zkušenosti pedagoga a aktivní přístup člověka, který věří, že o budoucnost města je potřeba se společně starat.

Kateřina Škapa představuje člověka s pevným profesním zázemím v oblasti financí a ekonomiky, který se aktivně zajímá o své okolí a veřejný prostor. Jako vystudovaná ekonomka s praxí v účetnictví dobře ví, že každé rozvíjející se město potřebuje nejen velkou vizi, ale především zdravé finance, odpovědné hospodaření a efektivní plánování. Práce s rozpočty ji naučila, že za každým číslem se skrývá konkrétní příběh, projekt nebo investice do budoucnosti.

Ve volném čase velmi ráda cestuje a poznává nová města, nejraději v blízkosti moře. Zahraniční cesty pro ni nejsou pouze odpočinkem, ale také velkou inspirací. Při návštěvách evropských i světových měst si všímá urbanismu, péče o veřejná prostranství a integrace přírody do městského prostředí. Je přesvědčena, že Žďár nad Sázavou má obrovský potenciál čerpat inspiraci z moderních zahraničních měst, která kladou důraz na bohatou městskou zeleň, stinné aleje a udržované parky. Zeleň ve městě podle ní není jen estetickým doplňkem, ale klíčovým prvkem pro čistší vzduch, příjemnější klima i celkovou pohodu obyvatel.

Kromě cestování má hluboký vztah k historii a věcem s příběhem. Fascinují ji staré památky, tradiční architektura i odkaz minulých generací. Věří, že úcta k historii tvoří identitu města a pomáhá vytvářet domov, na který můžeme být hrdí.

Jako máma dětí školního věku tráví se svou rodinou veškerý volný čas. Z vlastní každodenní zkušenosti velmi dobře vnímá potřeby rodin – od bezpečných cest do škol až po dostupné možnosti pro sport a volnočasové aktivity. Chce přispět k tomu, aby byl Žďár nad Sázavou přívětivým, bezpečným a zeleným městem, kde mají děti prostor pro zdravý růst.

Pro rozvoj Žďáru nad Sázavou chce přinést odborný pohled na městský rozpočet, důraz na rozvoj veřejné zeleně a podporu prostředí, ve kterém se lidé všech generací budou cítit skvěle.

Jaromír Vyboštok žije ve Žďáře nad Sázavou od svých dvaceti let a považuje ho za svůj domov. Absolvoval Střední odborné učiliště ŽĎAS a následně vystudoval Fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. V současné době pracuje jako designer zařízení pro hutní průmysl.

Je ženatý a rodina patří mezi nejdůležitější hodnoty jeho života. Odpovědnost, spolehlivost a služba druhým jsou principy, kterými se řídí jak v osobním, tak profesním životě.

Významnou část svého volného času věnoval spolkové činnosti. Třicet let působil ve Spolku historického šermu Flamberg, kde zastával také funkci hejtmana. Získal zde cenné zkušenosti s organizací akcí, vedením lidí i budováním komunitního života.

Od roku 2007 slouží v Aktivní záloze Armády České republiky. V současnosti působí v hodnosti majora jako zástupce velitele praporu Aktivní zálohy AČR pro Kraj Vysočina. Službu vlasti vnímá jako přirozenou součást občanské odpovědnosti a závazek k ochraně demokratických hodnot.

Členem Občanské demokratické strany je od roku 2018. Do komunální politiky vstupuje s přesvědčením, že město má být spravováno odpovědně, hospodárně a s důrazem na potřeby občanů.

Díky svému technickému vzdělání a dlouholeté praxi považuje za důležitou systematickou péči o městský majetek, modernizaci technické infrastruktury, energetické úspory veřejných budov a bezpečnost obyvatel. Prosazuje rozhodování založené na odbornosti, zdravém rozumu a dlouhodobé odpovědnosti.

Do veřejného života přináší disciplínu, zkušenosti s vedením lidí, organizační schopnosti a ochotu aktivně pracovat pro své město.

Mgr. et Mgr. Bc. Lenka Šimo je učitelka, historička, aktivní komunální politička v oblasti finančního výboru a kulturní komise, odbornice na památkovou péči a regionální kulturu.

Profesně propojila svou vášeň k historii a vzdělávání. Pracovala v muzejnictví a v oblasti památkové péče, podílela se na zrodu úspěšného Muzea nové generace ve Žďáře nad Sázavou ve spolupráci s rodinou Kinských a působila jako městská kronikářka. Pracovala také v soukromé sféře v oblasti obchodu a logistiky. Později zamířila do školství, kde jako učitelka předává své znalosti dalším generacím. Vedle toho přednáší pro Krajskou knihovnu Kraje Vysočiny dějiny umění a s nadšením připravuje přednášky také pro další skupiny.

V politice se dlouhodobě zaměřuje na moderní vzdělávání, ochranu kulturního dědictví a rozvoj cestovního ruchu na Vysočině. V současné době je na mateřské dovolené a intenzivně se zajímá také o témata rodinné politiky, propojení péče a pracovního uplatnění pro pečující. Stále aktivně přednáší i na mateřské dovolené.

Je iniciátorkou a organizátorkou řady kulturních a vzdělávacích aktivit. Obnovila ve Žďáře masopust, organizuje komentované prohlídky zajímavých památek, včetně těch, které nejsou běžně zpřístupněné, podílí se na pořádání Dne architektury, Dnů AI či Veřejného čtení jmen obětí holokaustu, spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů a přináší jejich výstavy a přednášky do regionu, jako moderátorka se věnuje projektům Příběhy našich sousedů a ráda by realizovala také další projekty.

Dlouhodobě usiluje o využití potenciálu UNESCO pro naše město, podporuje malé firmy a místní podnikatele. Je velkou milovnicí Santiniho architektury, kaváren, literatury, cestování, umění a přírody Žďárských vrchů.

Za jednu z hlavních priorit pro Žďár nad Sázavou považuje rozvoj dopravy, protože bez posunu v této oblasti je podle ní velmi složité rozvíjet vše ostatní.

Vojtěch Válka pracuje jako databázový inženýr a profesně se pohybuje v oblasti moderních technologií, dat a digitálních řešení. Věří, že chytrá a efektivní řešení mohou zlepšovat fungování města i kvalitu života jeho obyvatel.

Před rokem se společně se svou ženou přestěhoval do Žďáru nad Sázavou, kde chtějí založit rodinu a spojit svou budoucnost s naším městem. Právě proto mu záleží na tom, aby byl Žďár místem, které nabídne perspektivu mladým lidem, rodinám i těm, kteří zde chtějí dlouhodobě žít a pracovat.

Ve volném čase se aktivně věnuje sportu. Je horolezeckým instruktorem a jeho největší vášní je lezení ve všech podobách. Kromě toho se věnuje běhu, cyklistice a dalším vytrvalostním sportům. Sport ho naučil vytrvalosti, odpovědnosti a schopnosti překonávat překážky.

Do komunální politiky vstupuje s cílem přinést energii, nové nápady a pohled mladší generace. Za důležité považuje podporu dostupného bydlení, rozvoj pracovních příležitostí s vyšší přidanou hodnotou, kvalitní podmínky pro sport a volnočasové aktivity i moderní digitální služby, které občanům usnadní komunikaci s městem. Podporuje také rozvoj cyklistické infrastruktury a bezpečných tras pro pohyb po městě.

Proč kandiduje?

„Chtěl bych se zapojit a posouvat třeba jen drobnými kroky naše město kupředu. Přeji si, aby lidé nemuseli odcházet za příležitostmi jinam, ale aby je nacházeli přímo tady. Místo odchodu chci pomáhat vytvářet podmínky pro to, aby byl Žďár nad Sázavou atraktivním místem pro život, práci i rodinu.“

Motto:

„Změna nemusí být vždy špatná.“

Štěpán Synek je čerstvým absolventem Žďárského Gymnázia a nyní studentem Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Profesně tedy směřuje na inženýra, nyní ovšem spojil zálibu s brigádou a ve volném čase si přivydělává jako pokladní a vlakvedoucí u Českých drah.

Ve volném čase rád cestuje a poznává nové země, zejména na Balkánském poloostrově, kde s radostí obdivuje brutalistní architekturu. Ze sportů má nejraději lyžování, turistiku nebo horolezectví.

Mezi jeho nejoblíbenější záliby patří modelaření a fotografování, fotí na digitální i analogové fotoaparáty, kterých má doma nemalou sbírku. S oblibou se věnuje moderním technologiím, zejména 3D tisku, ve kterém vyhrál soutěž mezi gymnázii z Vysočiny, dále také okrajově programování nebo elektrotechnice. Ani na hudbu nezanevřel, od útlého věku se učí hře na klavír a nedávno přidal i elektrickou kytarou.

Do komunální politiky přináší pohled mladé generace a zájem o moderní technologie, vzdělávání a budoucí rozvoj města. Za důležitá témata považuje podporu technického vzdělávání, kvalitní dopravy, dostupného bydlení a vytváření podmínek, aby mladí lidé měli důvod ve Žďáře studovat, pracovat i zakládat rodiny.

Dana Malá pracuje jako bankéřka a dlouhodobě se angažuje také v neziskovém sektoru. Podporuje komunitní život, propojuje aktivní lidi a pomáhá rozvíjet projekty, které přispívají ke zkvalitnění života ve městě. Ve své profesi i veřejném působení si zakládá na odpovědnosti, otevřené komunikaci a hledání praktických řešení.

Za důležité považuje otevřenou a transparentní komunikaci mezi radnicí a občany. Je přesvědčena, že dobré město vzniká ve spolupráci samosprávy a lidí, kteří v něm žijí. Podporuje proto otevřený úřad, který naslouchá obyvatelům, srozumitelně komunikuje a vytváří prostor pro jejich aktivní zapojení do rozhodování o budoucnosti města.

Významným tématem je pro ni také kvalitní veřejný prostor. Prosazuje rozšiřování přírodních ploch a péči o parky pro volný čas a setkávání. Místo dalšího dláždění chce prosazovat citlivý přístup, který staví zelené a příjemné prostředí pro život na první místo.“

Ve své práci pro město by také chtěla podporovat iniciativy, které podporují pořádání kulturních, osvětových a společenských akcí, jakožto i dalších činností vedoucích ke kultivaci a prohlubování vztahů mezi občany.

„Věřím, že město potřebuje aktivní občany a aktivní občané potřebují úřad, který jim naslouchá. Díky tomuto propojení může vzniknout fungující, přátelské a dobré místo pro život."

Petr Staněk žije ve Žďáře nad Sázavou od dětství. Vystudoval střední průmyslovou školu a celý profesní život se pohybuje v oblasti stavebnictví. Dnes pracuje jako obchodník ve stavebnictví.

Je ženatý a společně s manželkou vychovává dva syny. Rodina, sport a aktivní život ve městě patří mezi jeho hlavní životní hodnoty.

Členem ODS je od roku 2013. V minulých letech předsedal Komisi pro sport a volný čas města, působil v marketingové komisi, školské radě 4. ZŠ i pracovní skupině Strategie rozvoje města Žďáru nad Sázavou. Podílel se také na hodnocení krajských dotačních programů a pomáhal s trénováním mládeže ve fotbalovém klubu FC Žďas.

Významnou část své komunální práce věnoval podpoře sportu. Podílel se na zpřesnění dotačních programů a podporoval rozvoj sportovní infrastruktury.

Sport ho provází celý život. Od mládí fandí lednímu hokeji, dnes se především věnuje podpoře sportovních aktivit svých synů, kteří hrají fotbal. Ve volném čase rád čte, tráví čas s rodinou a přáteli nebo si vychutná dobrý film.

Proč kandiduje?

„Záleží mi na tom, aby byl Žďár nad Sázavou dobrým místem pro život rodin, dětí i seniorů. Chci přispět k tomu, aby se naše město dále rozvíjelo, investovalo do potřebné infrastruktury, sportu, bydlení i veřejného prostoru a zároveň hospodařilo odpovědně.“

Mezi jeho priority patří zlepšení dopravy ve městě, podpora bydlení pro mladé rodiny, rozvoj sportovní infrastruktury, revitalizace veřejných prostranství a pokračující podpora sportovních a volnočasových aktivit pro děti, mládež i seniory. Do komunální politiky přináší praktické zkušenosti, dlouholetou práci pro sport a zájem o další rozvoj Žďáru nad Sázavou.

Jmenuji se Petr Škapa. Jsem učitel, IT specialista a táta dvou dětí. Ve Žďáře nad Sázavou žiji, pracuji a zajímá mě, jak bude naše město vypadat nejen za čtyři roky, ale i za deset nebo dvacet let.

Dlouhodobě se věnuji tématům dopravy, zeleně, energetiky, moderních technologií a hospodaření města. Zajímají mě konkrétní řešení – bezpečnější ulice, lepší podmínky pro pěší a cyklisty, více kvalitní zeleně a stínu, rozumné využívání obnovitelných zdrojů, dostupné bydlení a investice, jejichž přínos dokážeme občanům srozumitelně vysvětlit.

Ve své práci jsem zvyklý hledat řešení problémů, pracovat s daty a ptát se, zda věci nejdou udělat jednodušeji, moderněji a efektivněji. Stejný přístup chci přinášet i do diskuse o budoucnosti Žďáru.

Chci město, které myslí dopředu – a ve kterém budou chtít jednou zůstat i naše děti.

Žďár nad Sázavou je mým domovem od narození. Vyrostla jsem zde, mám k městu hluboký osobní vztah a vždy pro mě byl místem, kam patřím. Jedinou výjimkou byla léta vysokoškolského studia biomedicínského inženýrství v Brně. Jakmile mi to však studijní povinnosti dovolily, vrátila jsem se bez váhání zpět. Právě tady chci žít, pracovat a vychovávat své děti.

V současnosti působím jako programová inženýrka. Technické a inženýrské vzdělání mě naučilo dívat se na věci racionálně, hledat funkční řešení, pracovat s daty a dotahovat projekty do konce. Tento analytický a praktický přístup chci přenést i do správy našeho města.

Spolu s manželem vychováváme dvě malé dcery. Volný čas trávíme nejraději společně – ať už na výletech za technikou a do zoologických zahrad, které nadchnou i naše holky, nebo klidnou prací na zahrádce a procházkami v okolní přírodě.

Jako pracující máma se denně setkávám s tím, co ve Žďáře funguje skvěle, ale i s oblastmi, které si zaslouží zlepšení. Mým cílem je, aby byl Žďár nad Sázavou moderním a bezpečným městem pro všechny generace.

Jiří Látal je rodilý Žďárák, který ve Žďáře nad Sázavou žije celý život. Vystudoval místní průmyslovou školu a následně obor optometrie a oční optika na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Pracuje jako oční optik na poliklinice ve Žďáře nad Sázavou a pokračuje v rodinné firmě, kterou v roce 1991 založil jeho otec Ladislav Látal. Oční optice se věnoval už jeho dědeček Alois, a Jiří tak představuje třetí generaci očních optiků v rodině. Díky své profesi je každý den v kontaktu s lidmi a zná jejich každodenní potřeby i problémy.

Rodina, práce a aktivní život jsou pro něj přirozenou součástí života ve Žďáře.

Ve volném čase rád vyráží na motocyklu, ať už po Vysočině, nebo do rakouských, slovinských, italských či švýcarských Alp. S rodinou jezdí na kole a na výlety. Odpočinek nachází také při práci na zahradě, houbaření a v zimě na běžkách.

Proč kandiduje?

„Považuji se za aktivního člověka a zajímá mě, co se děje kolem mě. Proto mi není lhostejné ani to, jak funguje naše město. Chci, aby se ve Žďáře dobře a pohodlně žilo všem generacím. K tomu patří kvalitní a dostupné služby, dobře udržované město a radnice, která řeší praktické potřeby lidí.“

Marcela Filipenská je rodačka ze Žďáru nad Sázavou, kde žije, pracuje a vychovává svoji rodinu. Profesně působí jako patentová zástupkyně.

Ve své práci pomáhá firmám, podnikatelům i jednotlivcům chránit jejich značky, nápady a výrobky. Specializuje se především na ochranné známky a průmyslové vzory a zastupuje klienty před Úřadem průmyslového vlastnictví. Její profese propojuje právo, techniku, podnikání a každodenní práci s lidmi.

Blízké je jí také školství. Aktivně se zapojuje do života Gymnázia Žďár nad Sázavou, kde působí v Radě rodičů a jako volená zástupkyně rodičů ve školské radě. Záleží jí na tom, aby mladí lidé dostávali kvalitní vzdělání, ale také prostor pro vlastní nápady, samostatnost a další rozvoj.

Ke Žďáru ji váže také její dlouholetý vztah ke sportu. V mládí závodně tančila a společenský tanec patřil řadu let k důležité součásti jejího života. Právě sport jí dal zkušenost s disciplínou, vytrvalostí i týmovou spoluprací.

Proč kandiduje?

„Žďár je můj domov a není mi jedno, jak se v něm žije a kam se bude dál posouvat. Ze své práce vím, že dobrý nápad sám o sobě nestačí. Je potřeba umět ho dotáhnout, orientovat se v pravidlech a hledat praktická řešení. Stejný přístup bych chtěla přinést i do práce pro město.“

Za důležité považuje především kvalitní školství, podporu podnikavosti a místních firem, smysluplné využívání moderních technologií a město, které dává aktivním lidem prostor realizovat dobré nápady.

Do komunální politiky přináší profesní zkušenosti, pečlivost, smysl pro detail a pravidla, ale také praktický pohled podnikatelky, rodiče a člověka, který má ke Žďáru dlouhodobý osobní vztah.